OBYVATELÉ MĚLKÝCH VOD ĆERNÉHO MOŘE

V létě je na písku mnoho malých ráčků poustevníčků (Diogenes pugilator). Hledají potravu v písku a vláčí na sobě domečky které někde našli. Raci, krabi a krevetky nemohou růst postupně, ale musí shodit stávající pancíř, za několik hodin povyrůst a pokrýt se novým pancířem. Poustevníček si musí najít nový domek, nebo ho někdo sežere. Proto se i snaží někomu ulitu ukrást a případně i protivníka spolknout. Jsou to jacísi sanitáři mořského dna kde dojídají zbytky vodních rostlin, mrtvých ryb a organismů.

Pojídají tak zbytky toho, co nedojedli jejich příbuzní krabi plavci (Macropipuss holsatus). Tito světlí krabi jsou jak sluneční paprsek. Běhají po písku a když je vylekáme vyletí nahoru. Někdy se snaží i potápěče vylekat tím, že vletí přímo do jeho masky. Pak se zahrabou klepety do písku. Zde je zakopán většinu času a koukají mu jen oči a vousy-anténky a pozorně sleduje svoje teritorium. Když se soused dostane na jeho teritorium, dochází k bojům. Jeden z protivníků buď uzná sílu druhého a uteče a nebo se bojuje až do doby, kdy má některý utržené klepítko.

Celé léto je možné pozorovat svatební námluvy krabů. Samec který je větší, drží samici pod břichem. Tak sedí hodiny v písečných prohlubních. Pak dojde ke spáření (ukecá ji) a samicím se pod břichem objeví světle oranžové jikry. V tu dobu dost často se u břehu objevují rapani po nichž zůstává v písku brázda. V písku jsou i Donax tr.

V době příboje se objeví malé rybky Gavuni (Atheria mochon pontia). Dorůstají v pěti letech do 12-15 cm. Jsou jak malá torpéda. Jsou téměř průzračné. Říkají jim tam Stavridi.

Na písečném dne je množství malých býčků-bubyrů (Pomatoschistu minutus) připomínající ještěrku. Je těžké je zpozorovat i když se upřeně díváte. Maskují se. Když svítí jasné slunce, býčci jsou světlí. Když je pod mrakem býčci ztemní. U pobřeží jsou i větší býčci (Mesogobius batrachocephalus) – dorůstá do 25-35 cm o váze cca 600 gr a býček písečný (Gobius fluviatillis). Jejich společnou vlastností je rychle měnit barvy. Ještě mají jednu společnou vlastnost. Jsou to břišní ploutve, které srůstají, čímž vzniká přísavka, kterou se lepí ke dnu, aby je neodnesl proud a vlny. Zvláštností je i to, že samec se stará o jikry.

Těžké je zahlédnout od trávy se nelišící mořskou jehlu (Syngnathus acus), která dorůstá do 47 cm a žije až do 20 m hloubky. Je jich na písečném dně často mnoho. Někdo se jich bojí, protože připomínají zmije. Nejsou však nebezpečné. Živí se mikroskopickými perifitony.

Hlouběji už uvidíme ryby větší. Také mohou měnit své zabarvení podle podloží a rychle se zahrabávat do písku. Je to mořská myš (Callionymus pusillus) , ryba dosahující délky do 25 cm. Název je příhodný. Ryba se rychle pohybuje při dně a pomáhá si svým dlouhým, tenkým ocasem. Hubu má myš jako chobot, kterým hledá v písku potravu. Samičky nejsou moc barevné, zato samci (no to je jasné!!) dokáží měnit svoji barvu do oranžově modré, zejména na ocasu (to známe) a zádech, když se objeví protivník, který si chce přivlastnit jejich část dna.

Z písku často vykukují oči a malá růžová huba. To je připravená mořská kráva (Uranoscopus scaber) k lovu malých ryb. Dorůstá do 40 cm a váhy 950 gr.

Velmi zajímavou rybou mořského dna zde je plochá ryba, příbuzná kambale, mořský jazyk (Sole solea) a arnogloss (Arnoglossus kessleri). Je jich tu mnoho, ale zpozorovat je je velmi těžké. Jsou to virtuózové v maskování. Mění barvu podle dna nad kterým proplouvají ne výše, než 1 cm. Při nebezpečí přistanou a zasypou se pískem.

A jak mění ryba barvu? Mají v tkáních rozvětvené pigmentové klícky – chromatofory. V nich jsou zrnka černé, bílé, žlutočervené barvy. Tyto brva se mohou měnit nezávisle. Pak nejsou vidět.

Přímo nad dnem krouží barabulky (Mullus barbatus pontius) Jejich vousky připomínající rozdvojenou bradu pomáhají najít potravu když ryjí v písku. Neunikne jim tak žádný bezobratlovec. Když ho najde vyplivne z huby proud vody. Tím se zvíří písek i s potravou a ryba tak sežere tu ráčka, tu červa. Jen si toho v té rychlosti nestihnete všimnout.